„ „Rozpočítávání“, ve „dni“, tak bohatém
(( aneb krátce „O aplikaci „Zákona o Pohybu" “ ))








Na "okraji" „svažitého“ plácku
před domkem, kde
„bydlí Láska“, vzala
jsi mne za ruce; - “usedli"
jsme tak oba zároveň.
Máš květy ve vlasech,
lehké,
v „pastelových“ barvách.




Zde, kousek pod
oblohou, poslouchám
„nehnutě“; dozvídám se
od Tebe
„zapomenuté“ věci.











Dozvídám se, proč „starší" chlapci,
"hrdinně" ještě
hvízdající
odešli napřed, slzy v koutcích
očí, „přehnaně“
energický krok.







Odejdu s Tebou




Jsi
největší
co mám; „Jedině“ na této
„Úrovni“ máme
navíc „oporu
v Bohu“.



.“